Košík
0
0,00 Kč
Jihlavský měšťan
14.02.2024
V zimě 2023 se mi dostala do rukou poměrně milá zakázka na doplňky pro jihlavského měšťana z první poloviny 15. století. Zadáním bylo vytvořit pochvu k již existující dýce, novou brašničku, boty a k tomu opasek s pozamenty ideálně podle dodané iluminace z Gelnhausenova kodexu, detaily že už mám dořešit. Nové doplňky jsou součástí rekonstruované expozice v Muzeu Vysočiny Jihlava
Shodou okolností se mi nedlouho před tím dostala do ruky nová skvělá publikace o oděvních doplňcích z Elblagu (Rybarczyk 2021), kde byl nález vlastně přesně takové tobolky, jakou má měšťan vymalovanou u pasu (ryc.154, NR KAT.: V.30). Zdroj pro tobolku byl tedy poměrně jasný.
U pouzdra na dýku jsem vycházela z jemného zdobení na originálu z Dordrechtu (inv.nr. 9701.938.058, viz též (Volken a Goubitz 2020), a vzhledem k jeho výsledné zamýšlené pozici za tobolkou jsem mu nevěnovala další pozornost.
U obracenné obuvi z třísločiněné koziny už ale byl detail trochu důkladnější. Po několika pokusech s tímto střihem a postupným prodlužováním módních špic střevíců byly tyhle zatím nejdelší do kterých jsem se pustila, a rozhodně to hodlám opakovat přinejmenším pro jeden pár pro sebe <3 Boty byly tvořené na rekonstrukci kopyt z Chrudimi, které používám již delší dobu, a střih jsem již zkoušela také vícekrát, u těchto ale mohu s klidným svědomím říct, že jsou doopravdy tak, jak jsou zakreslené v nálezu z Einbecku (Volken et al. 2020, s. 114, Abb. 97).
U opasku pak byl výběr složitější. Vzhledem k rozpočtu, ale zároveň i hustotě pozamentů na inspirační iluminaci jsem chtěla hodně muziky za ne zase tolik peněz. Inspirace nálezem z Budapešti (Fingerlin 1971, kat.nr. 47). Originál byl vyrobený ze stříbra a celková šíře opasku byla větší (7,2cm oproti 4cm naší interpretace). Analogické nálezy z Londýna (Egan a Pritchard 2013, kat.nr.1060) nebo Elblagu (Rybarczyk 2021, NR KAT. IV.9, IV.21) určitě připouští i jinou velikost podobného typu pozamentu ze stejného období, stejně tak jako připouští vyhotovení takového pozamentu ze slitiny žlutého kovu. Typ pozamentu byl vybrán pro relativní jednoduchost a dostupnost provedení, velikost pozamentu byla přizpůsobena velikosti přezky z běžné produkce současné výroby pro reenactment. Výsledný efekt si myslím stojí za to, a i přes původní obavy jestli pozamentů není zbytečně mnoho to snad za ten efekt stálo :)
V expozici je potom i drobnější věc z naší dílny. V Jihlavě se našla na české poměry dobře dochovaná dětská botička. Protože je archeologická useň ve vitrínách poměrně špatně čitelná bylo součástí zakázky i vyhotovení repliky podle originálu (publikována např. v Hoch 2020, kat.č. 1).
Po vyhotovení standardního zákresu podle originálu a papírového modelu jsem pokračovala výrobou dětského kopyta podle dobových standardů. První verze vycházela příliš z dospělých kopyt a zároveň se držela přesných rozměrů originálního svršku. Po zápasu s nestandardními detaily a zvláštním střihovým řešením které z původního zákresu vycházely bylo nutné konstatovat, že botička byla výsledkem recyklace starší boty a tedy prací příštipkáře a ne profesionálního ševce. Ke stejné interpretaci došel ve své práci právě i Aleš Hoch. V zadní linii se ale díky dodržení asymetrií původního svršku vytvořil stejný fald, který velmi dobře kopíroval originál.
I přes to, že výrobek byl velmi blízko originálu jsem chtěla vytvořit preciznější repliku toho, jak by botička vypadala jako nová, v době, kdy byla vyrobena opravdovým ševcem. Tento pokus vyžadoval nový pár miniaturních kopyt a přepracování střihu podle nich (tedy odstoupení od přesné kopie podle starého svršku při zachování střihového řešení i hrubého rozměru původní boty). Tuto druhou, již lehce upravenou verzi si potom také můžete prohlédnout v Jihlavském muzeu :)